Zasvěcený člověk, zcela vydán Bohu, kterého nade vše miluje a kterému se odevzdal už křtem, se tak stává důvěrněji zasvěcen Boží službě a oddán dobru církve. Stavem zasvěcení se Bohu zjevuje církev Krista a ukazuje, jak podivuhodně v ní působí Duch svatý. Je tedy prvním posláním těch, kteří se hlásí k evangelijním radám, žít své zasvěcení. Členové společnosti zasvěceného života však od té chvíle, kdy „se oddali službě církvi, jsou povinni věnovat se podle povahy své společnosti zvláštním způsobem misijní činnosti“.
Předchozí paragraf 930 | Následující paragaraf 932