Číslo paragrafu: 828

Svatořečením některých věřících, to je slavnostním prohlášením, že tito věřící hrdinsky uskutečňovali ctnosti a ve svém životě byli věrni Boží milosti, církev uznává moc Ducha svatosti, který je v ní, a posiluje naději věřících tím, že jim je dává za vzor a přímluvce. „V nejtěžších situacích církevních dějin vždy stáli u počátku obnovy světci.“ Vždyť „skrytým zdrojem a neomylnou mírou apoštolské účinnosti a misijního úsilí církve je její svatost“.