Církev, živé společenství v apoštolské víře, kterou předává, je tedy místem našeho poznání Ducha svatého: — v Písmu, které inspiroval; — v tradici, jejímiž stále aktuálními svědky jsou církevní otcové; — v učitelském úřadu církve, který doprovází svou pomocí; — ve svátostné liturgii, v níž nás Duch svatý prostřednictvím jejích slov a symbolů uvádí do společenství s Kristem; — v modlitbě, v níž se za nás přimlouvá; — v charismatech a službách, jimiž je budována církev; — v projevech apoštolského a misionářského života; — ve svědectví svatých, v němž církev projevuje svou svatost a pokračuje v díle spásy.
Předchozí paragraf 687 | Následující paragaraf 689