Číslo paragrafu: 595

Mezi jeruzalémskými náboženskými představiteli nebyli tajnými Ježíšovými učedníky jen farizej Nikodém nebo vážený Josef z Arimatie; vždyť kvůli Ježíšovi vznikaly rozpory už dlouhou dobu, takže v předvečer jeho utrpení může svatý Jan o nich říci, že „mnoho v něj uvěřilo“, i když dost nedokonalým způsobem (Jan 12,42). Není na tom nic překvapivého, uvědomíme-li si, že po letnicích „také velké množství kněží … přijalo víru“ (Sk 6,7) a že „někteří z farizejské strany“ se stali věřícími (Sk 15,5), takže svatý Jakub může říci Pavlovi, že několik „tisíc židů se přidalo k víře, a ti všichni jsou plní horlivosti pro Zákon“ (Sk 21,20).