„Vláda“ nad světem, kterou Bůh už od počátku daroval člověku, se uskutečňovala především v člověku samém jako sebeovládání. Člověk byl neporušený a spořádaný v celém svém bytí, protože nepodléhal trojí žádostivosti, která z něho dělá otroka smyslových rozkoší, lačnosti po majetku a sebezdůraznění proti příkazům rozumu.
Předchozí paragraf 376 | Následující paragaraf 378