Toto svou podstatou božské odpuštění nezná hranic ani míru. Jde-li o urážky (o „hříchy“ podle Lk 11,4 nebo o „viny“ podle Mt 6,12), jsme ve skutečnosti vždy dlužníci: „Nebuďte nikomu nic dlužni — jen vzájemnou lásku“ (Řím 13,8). Společenství Nejsvětější Trojice je pramenem a měřítkem pravdy každého vztahu. Prožíváme je v modlitbě, zvláště v eucharistii: Bůh nepřijímá oběť těch, kteří rozdmychávají rozdělení; říká jim, aby nechali oběť na oltáři a nejprve se šli smířit se svými bratry. Bůh chce, abychom ho usmiřovali modlitbami, které stoupají ze srdcí naplněných pokojem. Co nejvíce Boha zavazuje, je náš pokoj, naše svornost, jednota celého věřícího lidu v Otci, v Synu a v Duchu svatém.
Předchozí paragraf 2844 | Následující paragaraf 2846