Obvyklou obtíží naší modlitby je roztržitost. Při ústní modlitbě se může vztahovat na slova a na jejich smysl; může se však, mnohem hlouběji, týkat Boha, k němuž se modlíme v ústní modlitbě (liturgické nebo osobní), v rozjímání a vnitřní modlitbě. Urputně bojovat s roztržitostmi, to by pak mělo za následek padnout do jejich pasti, zatímco se stačí vrátit do svého srdce: roztržitost nám odhaluje, na čem lpíme, a toto pokorné uvědomění před Pánem musí vyburcovat naši přednostní lásku k němu tím, že mu rozhodně nabídneme své srdce, aby je očistil. Tu je vlastní bojiště: ve volbě Pána kterému chci sloužit.
Předchozí paragraf 2728 | Následující paragaraf 2730