Číslo paragrafu: 269

Písmo svaté na mnoha místech vyznává univerzálnost Boží moci. Bůh je nazýván „Přesilným Jákobovým“ (Gn 46,24; Iz 1,24 a jinde). „Hospodinem zástupů“, „Hospodinem, udatným v boji“ (Ž 24,8-10). Může-li Bůh všechno „na nebi i na zemi“ (Ž 135,6), pak je to proto, že je stvořil. Nic mu tedy není nemožné a se svým dílem nakládá podle své vůle; je vládcem vesmíru a původcem jeho řádu, který mu zůstává plně podroben a k dispozici; je pánem dějin a podle své vůle ovládá srdce a řídí události. „Ty vždy můžeš uplatňovat svou velkolepou moc; kdo se může protivit síle tvého ramene?“ (Mdr 11,21).