Slovní zásoba vyjadřující prosbu má v Novém zákoně množství odstínů: prosit, žádat, naléhavě žádat, vzývat, volat, křičet, ba dokonce „zápasit v modlitbě“. Ale nejobvyklejším a také nejspontánnějším výrazem je slovo prosba: právě prosebnou modlitbou vyjadřujeme, že jsme si vědomi svého vztahu k Bohu; jako tvorové nejsme zdrojem své existence, ani pány nad protivenstvími, ani svým posledním cílem, jsme však také hříšníci a jako křesťané víme, že se odvracíme od Otce. Prosba je už návrat k němu.
Předchozí paragraf 2628 | Následující paragaraf 2630