Pro vyjádření článku víry o Trojici musela církev vyvinout vlastní terminologii s pomocí pojmů filosofického původu: „podstata“, „osoba“ nebo „hypostaze“, „vztah“, atd. Tím však nepodřídila víru lidské moudrosti, ale dala nový, neobvyklý smysl těmto převzatým termínům, určeným napříště také k tomu, aby vyjadřovaly nevýslovné tajemství, které „nekonečně převyšuje všechno, co jsme v naší lidské omezenosti schopni pochopit“.
Předchozí paragraf 250 | Následující paragaraf 252