Sedmé přikázání zakazuje krádež, to je uchvácení cizího majetku proti rozumné vůli vlastníka. Není to krádež, dá-li se souhlas vlastníka předpokládat, nebo je-li jeho odmítnutí proti zdravému rozumu a všeobecnému určení statků. To je případ naléhavé a zřejmé nutnosti, v níž jediným prostředkem, jak uspokojit bezprostřední a základní potřeby (potrava, přístřeší, oděv …), je mít k dispozici a užívat cizí majetek.
Předchozí paragraf 2407 | Následující paragaraf 2409