Číslo paragrafu: 2244

Každá instituce je ovlivněna, alespoň implicitně, pojetím člověka a jeho určení; z toho vyplývají kriteria jejího posuzování, její stupnice hodnot a způsoby jednání. Většina společností vychází při zřizování svých instituci z určité nadřazenosti člověka nad věcmi. Pouze božský zjevené náboženství jasně uznalo původ a cíl člověka v Bohu, Stvořiteli a Vykupiteli. Církev vybízí nositele politické moci, aby se ve svých úsudcích a rozhodnutích dali vést touto pravdou o Bohu a o člověku. Společnosti, které tuto pravdu neznají nebo ji odmítají ve jménu své nezávislosti na Bohu, jsou vedeny k tomu, aby hledaly své opěrné body a svůj cíl samy v sobě nebo aby si je vypůjčovaly od nějaké ideologie. Přitom nesnášejí, aby se hájilo objektivní měřítko dobra a zla, a osobují si nad člověkem a nad jeho osudem totalitní moc, ať už veřejně, nebo skrytě, jak to dokazují dějiny.