Povinnost vzdávat Bohu ryzí úctu se týká jak jednotlivého člověka, tak i společnosti. Je to „tradiční katolické učení o mravní povinnosti jednotlivců i společnosti vůči pravému náboženství a jediné církvi Kristově“. Tím, že církev bez přestání hlásá lidem evangelium, usiluje o to, aby mohli „v křesťanském duchu uvádět smýšlení a mravy, zákony a struktury společnosti“, ve které žijí. Společenskou povinností křesťanů je respektovat a probouzet v každém člověku lásku k tomu, co je pravdivé a co je dobré. Tato povinnost od nich vyžaduje, aby šířili znalost „jediného pravého náboženství“, které „je uskutečněno v katolické a apoštolské církvi“. Křesťané jsou povoláni, aby byli světlem světa. Církev tím ukazuje Kristovu královskou moc nad celým stvořením a zvláště nad lidskými společnostmi.
Předchozí paragraf 2104 | Následující paragaraf 2106