Číslo paragrafu: 2084

„Já jsem Pán, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit“ (Ex 20, 2 – 5).

 „Je psáno: ´Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit´“ (Mt 4, 10).¨

Bůh se dává poznat tím, že připomíná svou všemohoucí, laskavou a osvobozující činnost v dějinách toho, k němuž se obrací slovy: „Vyvedl jsem tě z egyptské země, z domu otroctví“ (Dt 5,6). První slovo obsahuje první přikázání Zákona: „Budeš se klanět Hospodinu, svému Bohu, jemu budeš sloužit … Nesmíte chodit za jinými bohy“ (Dt 6,13-14). První výzva a spravedlivý požadavek Boha je, aby ho člověk přijal a klaněl se mu.