Protože křesťané jsou údy Těla, jehož hlavou je Kristus, přispívají k budování církve stálostí svého přesvědčení i svých mravů. Církev roste, rozkvétá a šíří se prostřednictvím svatosti svých věřících, „dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, (kdy se na nás uskuteční) Kristova plnost“ (Ef 4,13).
Předchozí paragraf 2044 | Následující paragaraf 2046
