Duch svatý je vnitřním učitelem. Tím, že ospravedlnění dává život „vnitřnímu člověku“, zahrnuje posvěcení celé bytosti. „Kdysi jste dávali svoje údy do služeb nečistoty a nevázanosti, takže jste vedli život nezřízený. Teď zase dejte svoje údy do služeb spravedlnosti, abyste vedli život svatý … Nyní však jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu. A užitek z toho je vaše posvěcení a nakonec věčný život“ (Řím 6,19.22).
Předchozí paragraf 1994 | Následující paragaraf 1996