Respektování lidské osoby vychází z dodržování zásady „Každý musí považovat bližního, nikoho nevyjímaje, za druhé ‘já’, a musí mít ohled především na jeho život a prostředky nutné k životu důstojnému člověka.“ Žádné zákonodárství není s to samo o sobě odstranit obavy, předsudky, pyšné a sobecké chování, které překážejí ve vytváření opravdu bratrských společenství. Takové chování se překoná jen láskou, která vidí v každém člověku „bližního“, bratra.
Předchozí paragraf 1930 | Následující paragaraf 1932