Člověk „na samém počátku dějin však zneužil z návodu Zlého své svobody“. Podlehl pokušení a spáchal zlo. Uchovává si touhu po dobru, avšak jeho přirozenost je zraněna dědičným hříchem. Je nakloněn ke zlému a podléhá omylu. „Proto je člověk sám v sobě rozdělen. To je také důvod, proč se nám celý lidský život, individuální i kolektivní, jeví jako dramatický zápas mezi dobrem a zlem, mezi světlem a tmou.“
Předchozí paragraf 1706 | Následující paragaraf 1708