Číslo paragrafu: 1537

Slovo „ordo“ označovalo v římském starověku sbory ustanovené v občanském smyslu, především sbor těch, kteří vládli. „Ordinatio“ (kněžské svěcení) naznačuje zařazení do nějakého „ordo“ (stavu či sboru). V církvi se ustanovily sbory, které tradice, ne bez biblického základu, nazývá již od prvotních dob řeckým výrazem „taxeis“, latinsky „ordines“: tak liturgie hovoří o „ordo episcoporum“ — stavu biskupů, o „ordo presbyterorum“ — stavu kněží, o „ordo diaconorum“ — stavu jáhnů. I u ostatních stavů se používá označení „ordo“: katechumenů, panen, manželů, vdov …