Je velmi případné, že Kristus chtěl zůstat přítomný pro svou církev tímto vpravdě jedinečným způsobem. Protože se chystal své učedníky opustit ve viditelné podobě, chtěl nám zůstavit svou svátostnou přítomnost; a protože se chystal obětovat se na kříži pro naši spásu, chtěl, abychom měli památku lásky, kterou nás miloval „až do krajnosti“ (Jan 13,1), až k darování svého života. A opravdu svou přítomností v eucharistii zůstává tajemně mezi námi jako ten, který nás miloval a který se za nás vydal, a zůstává takto pod způsobami, které vyjadřují a sdělují tuto lásku: „Církev i svět velmi potřebují eucharistickou úctu. Ježíš na nás čeká v této svátosti lásky. Nešetřme svým časem, abychom se s ním setkávali v adoraci, v rozjímání, plném víry a ochotném podávat zadostiučinění za těžké viny a zločiny světa. Kéž naše adorace nikdy nepřestává.“
Předchozí paragraf 1379 | Následující paragaraf 1381