Ježíš naprosto nebyl nepřítelem chrámu, ve kterém přednesl to podstatné ze svého učení, chtěl platit chrámovou daň a přizval si k tomu Petra, kterého právě ustanovil za základ své budoucí církve. Dokonce se ztotožnil s chrámem, když se označil za definitivní příbytek Boha mezi lidmi. Proto vydání jeho těla na smrt ohlašuje zničení chrámu, které zjeví vstup do nového věku dějin spásy: „Nastává hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě“ (Jan 4,21).
Předchozí paragraf 585 | Následující paragaraf 587