Číslo paragrafu: 2810

V zaslíbení daném Abrahámovi a v přísaze, která je doprovází, se Bůh osobně zavazuje, ale neodhaluje své jméno. Začíná je zjevovat Mojžíšovi a oznamuje ho před očima všeho lidu, když jej zachránil před Egypťany: slavně se vyvýšil. Po smlouvě na Sinaji je tento lid „jeho“ a má být „svatým lidem“ (nebo „zasvěceným“; v hebrejštině je pro oba významy stejný výraz), protože uprostřed něho přebývá Boží jméno.